Škola v přírodě - den druhý (Pasíčka 4. ročník)

Noc proběhla v klidu, jen paví křik narušoval půlnoční klid.

Během dopoledního programu se díváme na fotky a videa o záchranné stanici. Je to moc zajímavé. Vidíme nejen záchranu různých živočichů, ale i jejich vypouštění do volné přírody. Paní nám ukazuje také různé odchytové pomůcky.

Při svačince nám Lenka a Majda čtou další kapitoly z knížky. Je to napínák, takže je „ukecáváme“ ještě na přídavek. Povedlo se.

Pak si bereme jen tužky a jdeme ven. Další část programu je hledání jednotlivých zvířat ve voliérách a zjišťování informací, jako: čím se živí, kde žijí, kolik mají mláďat atd. Můžeme si postupně vybrat, které chceme a spolu s obrázkem doplnit. Zbývající čas do oběda vyplňujeme nákupem suvenýrů v otevřeném obchůdku.

K obědu je výborná česnečka, maso, znojemská omáčka a rýže. Výběr toho, co chceme na talíř je na nás, takže vznikají kombinace jako maso s omáčkou, rýže s masem nebo omáčka s rýží. Po obědě si můžeme koupit něco dobrého, takže se většina vrhne na ledovou tříšť. Sedíme venku v křesílkách a užíváme si odpolední siesty.

Ta ale půl druhou končí a my se scházíme u ohniště na další program. Tentokrát je to cesta do pravěku..

Dělíme se na 2 skupiny. První jde s panem učitelem obhlídnout okolí a poznávat geologické zvláštnosti. Druhá si jde vybarvit „zkamenělinu“amonitu. Pak se prohodíme a na závěr jsme společně zase kolem ohniště. Tentokrát nám pan učitel ukazuje různé horniny a minerály a my se je pokoušíme poznat. Na čtvrťáky to vůbec není marné… Po svačince Lenka s Majdou vytahují tužky a čtvrtky a my s tím náčiním jdeme mezi voliéry. Máme za úkol si vybrat nějakého živočicha a zkusit ho nakreslit. Ideálně podle skutečnosti, ale skoro všude jsou cedule, podle kterých je to o trochu snazší. I Lenka s Majdou si to nakonec myslí taky. Zítra prý bude výstava… Před večeří ještě plníme bobříka zručnosti. Házíme na cíl, zvedáme se ve dvojici zády k sobě ze dřepu atd.

Po večeři se jdeme projít, aby nám „slehly" ty šišky s mákem. Cesta vede lesem, kolem potoka až do další vesničky. Tady jsou pískovcová skalní obydlí, ve kterých se prý bydlelo ještě v minulém století. Na hřišti nám Lenka dává dárek - nekonečnou antistresovou kostičku s nápisem Pasíčka. A od té doby cvakáme a cvakáme… Cestou zpátky potkáváme majitele Pasíček se svým nákladním vozem. Nabízí se, že nás sveze. Taková nabídka se prostě neodmítá. Nejenže jsme už docela uťapaní, ale taky je to super zážitek. Majda s Lenkou sedí na konci a hlídají nás. Je to prostě úžasná jízda.

Plni dnešních zážitků si večer dopisujeme deníčky a posloucháme další kapitolu z knížky. Už se nám klíží očka, a tak ještě sprcha, zuby a spát. Zítra jdeme na celodenní výlet, tak ať máme dost sil...