Zdravíme z Pasíček!
Cesta proběhla naprosto v pohodě. Nikomu nic nebylo, ani se cestou…. nezastavovalo. Pan řidič nás bezpečně dovezl až před záchrannou stanici. Pak už jen pár desítek metrů s kufry a jsme tu!
Ubytování je tu pěkné. Jsme celkem na 5 pokojích.
Po vybalení nám Lenka a Majda čtou z knížky Kluk v kopačkách. Pak si vyrábíme mapu stanice a blízkého okolí. Docela nám to jde, jen papír je občas trochu malý a naše plány velké. Někomu se podaří nedobrovolně se smeknout do mělkého rybníčku, takže se suší boty a ponožky… Následuje oběd a pak polední klid - tedy spíš neklid. Ještě nejsme natolik unavení, abychom odpočívali.
S „úderem“ půl druhé se scházíme venku před budovou a přebírá si nás paní, která nás pak provede kolem všech voliér a povypráví zajímavosti o tom, jak a proč se jednotlivá zvířata ocitla tady na stanici. Otázky máme všetečné, zvláště někteří… Výklad nás úplně pohltil.
Po svačince hrajeme hru, při které poznáváme okolí, hledáme různé výukové cedule a doplňujeme z nich zajímavosti o zvířatech. Pak plníme bobříka mrštnosti a hrajeme si na hřišti.
K večeři máme bramborový guláš. Je tak dobrý, že si někteří dávají i „na přídu“. Ve společenské místnosti následuje další čtení a výroba cedulí s názvy pokojů. Pro představu to vypadá asi takto: Pokoj ochránců přírody, 4 mimoni, Pokoj v rohu, Fičulky. Dopisujeme deníky a získáváme první razítko za bobříka mrštnosti.
Protože jsme prostě k neutahání, tak nám Majda s Lenkou připravily bobříka odvahy. Je to vlastně stezka odvahy za šera po svíčkách. Vede krajem lesa, kde je záchranná stanice. Ještě než vyrážíme na start, tak nás vyděsí skřek pávů, hlodání čehosi, šustění, šramocení a další divné zvuky. Přestože je stezka krátká a ještě není úplná tma, tak se nám moc lehce nejde. Jdeme samostatně po svíčkách a na konci je papír, na který se máme podepsat. Zvládli jsme to všichni a zítra dostaneme razítko za bobříka odvahy. Už se nám chce konečně spát. Jdeme si vyčistit zuby a do pelíšku. Tak dobrou noc a zítra se těšíme na další dobrodružství!